12919672_1150765358277026_7036091752656768546_n

Cortina d´Ampezzo – klenot Dolomit

Bombardino, Aperol Spritz, pizza, pasta, italská móda, sluníčko, hory, krásní lidé, krásná atmosféra. Asi bych takto mohla pokračovat až donekonečna. Zkrátka a dobře miluju Itálii, Italy, italskou módu, italské jídlo a italskou lyžovačku. Ať už zamířím do Itálie kamokoliv, vždycky se v této úžasné zemi najde něco, z čeho nějakou chvíli dokážu žít. Je to moje srdcová záležitost. A protože jsem už v Itálii dlouho nebyla, rozhodla jsem se, že letos vyrazím s přáteli na pořádnou italskou lyžovačku (snowboardovačku). Tentokrát zvítězilo město Cortina d´Ampezzo.

O Cortině se říká, že je to město bohatých a není se čemu divit – luxusem to zde jenom hýří. A to nemluvím jen o dokonalých výlohách lukrativních butiků, o dražších restauracích, ale také o kultuře a zvycích. Když jsme začali letos s přáteli plánovat alpskou lyžovačku, velmi dlouho jsme vybírali středisko a místo, které by nám nejvíce vyhovovalo, jak na lyžování, tak i typem ubytování a hlavně cenou. Hledali jsme opravdu dlouho a pečlivě. Hledali jsme zejména v Rakousku, jelikož jsme jeli jen na 4 dny a chtěli jsme jet do střediska, které nebude daleko.

Cortina d´Ampezzo. Zdroj: google.com

Cortina d´Ampezzo. Zdroj: google.com

Snaha byla obrovská, ale marná. Jelikož jsme se rozhodli využít velikonočního volna, v době, kdy má ,,holiday“ celá Evropa, byly ceny nadsazené a místa nedostupná. Proto jsme se nakonec rozhodli jet do mé milované Itálie. Nechápu, že mě to hned nenapadlo. Vybrali jsme středisko, které bylo jen o dvě hodiny cesty dále, ale které stálo za to.

Italské město Cortina d´Ampezzo se nachází v provincii Belluno v sevoro-italském Benátsku. Benátky jsou vzdálené pouhých 160 km odsud. Město je kompletně obklíčeno mohutným pohořím Dolomiti a je jedním z nejoblíbenějších středisek zimních sportů. V Cortině se například jezdí různé lyžařské závody, dokonce se zde konaly zimní olympijské hry v 56. roce a v roce 63 mistrovství světa v krasobruslení. Řeknu vám, jezdit na úseku, kde jezdili mistři olympionici, to se mi jen tak nepoštěstilo, až letos.

Sehnali jsme ubytování přes booking.com za krásných 76 Euro na osobu na tři noci. Také musíte počítat s tím, že za takovou cenu nebudete bydlet v luxusním, moderně vybaveném zařízení, ale v poněkud ,,zastarelé“ starobylé chatě s panenkou Marií a Ježíšem nad postelí. Ubytování bylo vybaveno kuchyní, takže jsme si vezli jídlo vlastní. Ale stejně jsme věděli, že na pravou italskou pizzu dojde. To by byl přeci hřích. Pizza v centru města se cenově pohybuje od 6 do 12 Euro. Musíte ale počítat s vysokohorskou přirážkou za stolování, což vychází kolem 3 Euro na osobu.

Jelikož jsme vyrazili na pouhé 4 dny, hned po příjezdu do Cortiny jsme se vydali rovnou do hor, konkrétně do střediska Tofana. Převlékli jsme se na parkovišti, zakoupili skipas a sluníčko nám svítilo na cestu. Skipas Dolomiti Super Ski, což znamená, že jej můžete využít na všechna známá střediska, nás vyšel na 136 Euro na osobu na tři dny. Po první jízdě se zatáhlo a únava po dlouhé, sedmihodinové cestě byla znát, tak jsme si zašli do místní restaurace přímo na kopci, kde jsme ale nechali ,,raketu“. Polévka, pečivo, bombardino a pivo nás vyšlo na 30 Euro za osobu. Aperol Spritz a Bombardino přesahovalo něco málo přes 4 Eura, ale espresso nebo americano,  k mé velké radosti, stálo jen 1,5 Eura.

12932854_1150765201610375_7941418065290480854_n

Počasí nám první den moc nevyšlo, za to ty další dny to vynahradily. Druhý den jsme se vydali do střediska Mishurina, kam nás vyvezla vagónová lanovka snad pro 80 osob po trase Funvia Faloria, kde jsme se projeli na známé sjezdovce z olympijských her a kde se nám líbilo ještě o něco více.

12923235_1150765401610355_206515836144135902_n

Na poslední den jsme měli naplánovanou trasu, které se říká Sellaronda, která je od Cortiny vzdálená přibližně 50 km. Musím říct, že jezdím do Alp každý rok a každý rok navštívím jiné středisko a i když jezdím na prkně a pro prknaře rovné přejezdy nejsou zrovna ideální, Sellaronda byl můj dosavadní největší zážitek.

12919672_1150765358277026_7036091752656768546_n

Říká se, že Sellaronda je nejkrásnější lyžařská túra a je mi úplně jasné proč. Jedná se o necelých 40 km krásy, oázy a horského ráje. Ve volném překladu jde o obchůzku sedla. Zní to asi zvláštně, ale je to tak. Dojedete do střediska a vydáte se jako na stopovačce napříč dalšími středisky, a to vás vede kolem dokola těch nejkrásnějších středisek zpět k výchozímu bodu.

Sellaronda. Zdroj: google.com

Sellaronda. Zdroj: google.com

Zaparkovali jsme ve známém středisku Corvara, nasadili lyže, obuli prkna a vydali se vstříc dobrodružství, přes známou Arrabu nebo Marmoládu, Viu Belvedere zkrátka krásu střídala nádhera. Úžasné na tom bylo, že vždy, když jsme někam přejeli, chtěli jsme tam zůstat a zajezdit si na jednom místě, abychom si užili ty parádní, široké, ladné sjezdovky, ale plán byl jasný, museli jsme se stihnout vrátit do doby, než zavřou všechny vleky zpět k autu. Jinak bychom si mohli někde na úpatí postavit iglů a modlit se, že přežijeme noc. Krásné na tom všem bylo, že vždycky, když jsme se dostali do nějakého střediska, byli jsme z toho paf, a to jsme toho už viděli hodně a nikdy se nám nechtělo jen tak přejet dále, ale nečekaně jsme se přesunuli do ještě hezčího a ještě modernějšího střediska až jsem se úplně bála, jaké bude finále, a to jsme tedy neměla dělat – bát se. Za chvíli se dozvíte proč.

12919821_1150765514943677_6165558843076164396_n

Lyžařům se doporučuje vyrazit na okruh Sellaronda nejpozději v 10 hodin dopoledne, aby cestu zvládli dokončit. Zdatní jezdci ji zvládnou i za 4 hodiny. My jsme to stihli jen tak tak, samozřejmě jsme si nemohli nechat ujít oběd v krásném venkovním Apres-ski, kde hrála božská hudba a dobrou náladou se to jen hemžilo. Navíc se tady horské sjezdovky proměnily v módní molo, protože takové outfity, které italové předváděly, byly pastvou pro oči, a to vás v té restauraci a někdy i na kopci celkem zdrží.

7715_1150765504943678_2538705510007538109_n

Když jsme se blížili k našemu cíli, naplnila se moje ,,obava“ – finále. To jsem se tak jednou zase kochala italskou módou na kopci a s kamarádkou jsme najednou sjely z trasy, což není téměř možné, jelikož jsou všude ukazatelé. Ale to bychom nebyly my, abychom se alespoň na chvíli neztratily. Ne, že by nám to nějak zvlášť vadilo, ale ta představa stavby nočního iglů zase až tak vzrušující nebyla. Nakonec jsme si ale poradily a všechno dobře dopadlo. Do cíle jsme dorazili všichni včas a dokonce jsme stihli i procházku naším hostícím, nádherným, nočním městem.

Cortina d´Ampezzo. Zdroj: google.com

Cortina d´Ampezzo. Zdroj: google.com

Dovolená v Itálii mě vyšla na necelých 6000 Kč s dopravou, jídlem, ubytováním i skipasem, viděla jsem nádherné město, ještě krásnější přírodu a úžasné lidi.

P.S. Není důležité kam jedete, ale s kým tam jedete. A není důležité s kým tam jedete, ale že tam jedete právě vy a užíváte si každý okamžik. Protože nikdy nevíte, kdy se na takové místo zase vrátíte.


No Comments

Leave a Comment